Obraz Doriana Graye pro mě po posledním víkendu bude mít úplně jiný konotace než dřív.
Večer si sedíme s mámou u televize a ona, nejspíš za odměnu za to, že jsem přijela domů, navrhne, abych si vybrala program, jaký chci, a snaží se svou vděčnou roztavenost zakrýt za klasickou výmluvu, že v televizi stejně nic nedávaj. Já jsem se jako od přírody drzá dcera chopila ovladače, našla "Guide" a s potěšením zjistila, že dávají životopisný film Oscar Wilde. Říkám si, že na ČSFD to má nad 70%, takže to bude fajn. Navíc jednu postavu hraje Jude Law (je mi jasné, že víte, jak vypadá, ale chtěla jsem jen připomenout, abych podložila svou argumentaci).
Moje máma nevěděla, že Oscar Wilde byl homosexuál. Nejdřív si myslela, že s mladým chráněncem bude mít poměr jeho manželka a na moje "to asi ne" nereagovala. Ale při prvním záběru nahýho zadku jí to došlo.
Důležité je něco říct o mojí mámě. Je prostě konzerva, ale ví, že já nejsem, a nejspíš si uvědomuje, že to její myšlení není úplně moderní. Takže se svoje znechucení snažila zakrývat lehkou konverzací, což pro mou mámu, která se z návštěvy zvedá po 20 minutách, protože už ji nebaví si povídat, je dosti neobvyklé. Také mi to hned došlo. Ale mám zvrácený touhy svoje rodiče trochu vychovávat. S mámou se mi to občas podaří. Takže máma se kření, říká hlouposti a já schválně neustále ukazuju na obrazovku a otevírám téma homosexuality. Prostě pro mou mámu bezvýchodná situace.
Jenže pak přišel deus ex machina z hospody a v podstatě jako první věc uviděl zadek Juda Lawa. Řekli byste si, že měl zrovna štěstí, nicméně ho hned na to Stephen Fry políbil (na ústa, ne na zadek), a to byl pro mého otce šok.
Důležité je něco říct o mém tátovi. On si je moc dobře vědom mých liberálních názorů a moc rád mě provokuje hloupými rasistickými, homofobními či jinak nechutnými poznámkami. Dělá mu pak podivnou radost vidět mě, jak se mu snažím oponovat. Bohužel musím říct, že si ty věci i myslí.
Každopádně z našeho rodinného večeru se stala drsná diskuze o homosexuálech, která podivným způsobem přešla k metoo. Takže: ženy si mohou za znásilnění samy vyzývavým oblečením, herečky skáčou režisérům do postele, všechna obvinění ze znásilnění v rámci kampaně metoo jsou vymyšlená, žena může vždy za nevěru muže, protože neumí vytvořit domácí pohodu, chlap teď nemůže ženě ani podržet dveře, aby ho neobvinila ze znásilnění, v homosexuálních párech vždy jeden hraje holku a druhý kluka, odměňování žen není nespravedlivé, protože prostě byly ty tři roky doma a nemakaly - a na těchto věcech se nic nezmění, protože to je přirozený řád věcí, vždy to tak bylo a žádná hloupá kampaň nemá smysl, akorát zničí několika nevinným mužům život, protože se jim teď můžou mstít jejich bejvalky.
Musím přiznat, že naši si tyhle věci jen myslí. Nejednají podle nich. Táta nemlátí Romy a sexuálně neobtěžuje ženy a nemyslí si, že je jen gentleman vlevo dole. Moje máma není připoutaná k plotně, byla sice se třemi dětmi doma (za což jí patří úcta), ale v podstatě teď živí domácnost, protože má stálý příjem. To jen tak na trochu zahlazení hran. Nicméně je u nich vidět podle mě něco, co se projevuje u dost lidí. To lpění na něčem, co znají, co tu bylo vždycky. Ženy si teď prostě vyskakujou a chtěj, aby je chlapi nemohli osahávat, což považují muži za své právo. Najednou ti, kterým se cítili být v právu nadávat do buzíků, chtějí žít stejně jako oni a neschovávat se. Romové najednou nejsou zavření ve svých ghettech, kde na ně měl stát, podle těchto názorů, naštěstí dohled. Prostě svět se mění a po roce 1989 se mění strašně rychle. Tak rychle, že lidé, kteří vyrostli za minulého režimu, nemají se čas přizpůsobit. Hodnoty se mění a jim je jedno, zda kvůli jejich starým hodnotám byl někdo diskriminovaný a trpěl, prostě to byl jejich svět.
Pomozme této generaci zpomalit a všechno si uvědomit. Má to smysl, alespoň pro klidné večery u ČT Art.
Jo a podívejte se na ten film.
Žádné komentáře:
Okomentovat